kapitola osmnáctá

28. července 2010 v 0:18 |  Kniha 1(Nečistí)
LINK="#000080" VLINK="#800000" DIR="LTR">
|Seděla jsem ve spodním prádle na posteli a dívala se na sebe do zrcadla. Měla jsem vytáhlé špičáky a moje oči byli blankytně modré. Včera jsem byla na lovu,abych dnes vypadala víc jako upír než člověk. Dnes jsem nemohla být pomalá a slabá,vždyť musím reprezentovat mého otce.
Ze sálu ke mně doléhala hudba,která započala dnešní ples. Během dvou týdnu přijížděli upíři z celého světa a nyní na ostrově byli deseti tisíce upírů.
Zvedla jsem se a vzala si šaty,které jsem měla pro dnešní den přichystané. Byly černo-červené,krátké a odhalovaly moji jizvu na zádech. K tomu boty až ke kolenům a šperk od rady se znakem rady.
Sophia mě učesala a já si mohla vzít svůj hábit a navléct si kápi. Než dojdu do sálu,musím ho mít na sobě. Pravidla.
Rozhodla jsem se,že se ještě stavím u Davida. Potřebuji rozptýlit,protože můj otec,to s tím partnerem myslel vážně. Rozloučila jsem se Sophii a vyšla na chodbu za Davidem.
Nadechl jsem se a zakousl se. Bylo to zvláštní,cítit na svých rtech lidskou krev. Bezdomovce,kterého jsem si vybral,začínal umírat a já se cítil najednou silnější. Roky odříkání lidské krve bylo nyní zmařeno. Ale pro ní bych udělal cokoliv.
Ti tři mi doporučili,ať se napiji lidské krve,jinak v sídle nepřežiji ani minutu. Měli pravdu a štvalo mě ,že jsem na to nepřišel sám. Vždyť jsem býval lovec a vím,že by okamžitě poznali,že jsem nečistý.
Jakmile muž vydechl naposledy,pohřbil jsem ho a šel do hotelu,kde na mě čekala moje rodina. Se mnou do sídla nepůjdou,ale budou na mě čekat,až se vrátím. Tedy pokud se vrátím. Je možné,že mě poznají,přece jenom byl jsem jejich lovec a byl jsem tam velmi oblíbený,ale na chyby člověk zapomene. A já byl Mauriceho velká chyba.
V okamžiku kdy jsem vešel do pokoje,jsem zahlédl zděšení všech. Věděli co udělám,ale stejně je to konsternovalo. Došel jsem ke zrcadlu a viděl moje hnědé oči podbarvené rudou barvou. Měl jsem zase výraz lovce,který jsem už neviděl desítky let. Až mě to zarazilo.
Vzal jsem si hábit ještě z dob,kdy jsme byli s bráškou v sídle a vyrazil směr ostrov.
Vidět Davida ve společenské mě rozesmálo. Jakmile mi otevřel dveře a já ho zahlédla,nemohla jsem si pomoct a dostala jsem záchvat smíchu. Násilím mě odvedl k sobě a mrštil se mnou na pohovku.
Většinou jsem ho viděla v džínách a triku,ale smoking mi k němu moc neseděl. Stále jsem se smála a viděla,že David začíná být naštvaný. Snažila jsem se uklidnit a radši zavřela oči.
"Leo,jestli se ještě jenom uchechtneš,tak tě normálně praštím"zamručel výhružně a já přestala dýchat. Hned to bylo lepší.
"promiň Davide,sluší ti to,opravdu,ale je to nezvyk"vysvětlila jsem mu a podívala se na něj. Vypadal přívětivěji,ale byl stále na pochybách,jestli si z něj pořád nestřílím.
"opravdu"dodala jsem a rozcuchala mu jeho dokonale učesané vlasy.
"hej,Leo"chytl si hlavu a vyskočil na nohy.
"takhle je to lepší,věř mi"řekla jsem mu a on se přestal česat a prsty si je zase rozcuchal.
"měli by jsme vyrazit Leo,za chvíli tě budou uvádět"oznámil mi a já si povzdychla. Kruci!
"vždyť vím"zamumlala jsem a zvedla se z pohovky.
"mimochodem Leo,vypadáš dost nestoudně a to se mi líbí"zamrkal na mě a už uhýbal před mýma ranami.
Došli jsme až k sálu,kde se se mnou rozloučil a vešel. Já si sedla na židli,abych se ještě uklidnila předtím než vejdu.

V tom momentě,kdy jsem se dotkl nohou ostrova,jsem pocítil strach, Z toho,že mě poznají a zabijí,z toho ne,ale že mě Lea odmítne. Že říkala pravdu a všechno byla jenom hra a nic víc.
Nechtěl jsem,aby mě někdo viděl,tak jsem se pohyboval rychle. Pocítil jsem opět tu sílu,kterou jsem získal z lidské krve.
Naštěstí tady nikdo nevyžaduje pozvánky a můžou sem přijít jakýkoliv upíři. Lidé se sem nedostanou a díky tomu tady nemusela být žádná bezpečnost.
Vešel jsem do sálu a všiml si nějaké osoby,která seděla na židli před sálem. Měla na sobě hábit,takže jsem ji neviděl do tváře,ale hádal jsem,že je to lovec. Hábit byla jejich povinnost. Jiní upíři ho nosili taky,ale ti si ho pak sundavají na rozdíl od lovců.
Vkročil jsem do sálu a snažil se splynout s davem. Šel jsem až k oknu,kde jsem se posadil a čekal.
"Přichází Lea,dcera Mauriceho,velitelka lovců a členka rady" oznámil nahlas Claude a já vstoupila.
Zastavila jsem se u dveří a podívala se vlevo a pak vpravo. Všichni přestali mluvit a pozorovali mě. Usmála jsem se a šla k Mauricemu. Ne jako upír,ale jako člověk. Ať si nemyslí,že se budu chovat podle konvencí rady.
V půlce cesty jsem dostala nápad. Přestala jsem se ovládat a tím pádem se mi začal tvořit můj omamný dech. Pootevřela jsem ústa a vydechla.
V tom okamžiku měli všichni upíři zasněný výraz a nikdo ze mě nespustil zrak. Uchichla jsem se a dělala jako nic. Všimla jsem si,jak se Derek s Camem přemístili ze svého místa k oknu na druhé straně sálu,ale nevěnovala jsem tomu moc velkou pozornost. Zajímalo by mě,jak poznali,co plánuji. Znali mě až moc dobře,pomyslela jsem si a došla k Mauricemu.
"to si nemusela Leo"pošeptal mi,když mě líbal na tvář. Pokrčila jsem rameny a posadila se vedle něho. Podíval se na mě a já luskla prsty. Všichni se probrali z transu a byli zmatení. Maurice na nic nečekal a zatleskal. Okamžitě vešli půvabné dívky a krásní muži a chodili mezi upíry. Byli chodící občerstvení.
Spatřila jsem,jak se do jedné dívky zakousl upír a jakmile se napil,odstrčil ji a pokračoval v přerušené debatě s dalšími upíry.
Znechuceně jsem odvrátila hlavu a zahlédla něco,co jsem nečekala. Zahlédla jsem oči,o který se mi zdá noc co noc. Ale tyhle byli trošku jiný. Jejich vždy hnědá barva byla smíchaná s rudou. Zvedla jsem se,ale toho,koho jsem čekala,jsem neviděla. Byli tam jenom Cam a Derek. Všimli si,že na něj koukám a zamávali mi a otočili se k upírovi,který měl na sobě hábit. Asi nějaký cizinec,blesklo mi hlavou a zase jsem se posadila.

Sotvaže jsem uslyšel její jméno,cítil jsem šťastně,že ji opět uvidím. Ovšem to co jsem viděl,mi vyrazilo dech.
Její šaty,které odhalovaly víc než zakrývaly zaujmuly všechny mužské upíry v sále. Rozhlédla se na obě strany a pak se usmála. Tenhle její úsměv jsem znal. Takhle se usmívala,když ji něco potěšilo.
Drze šla jako člověk a vyzařovala z ní energie. Byla tak nádherná. Konečně jsem měl možnost zahlédnout její jizvu na zádech pořádně. Byla ošklivá,ale na jejím těle vypadala rozkošně.
Najednou se ke mně dostala opojná vůně a já myslel jenom na Leu. Nezajímalo mě,že mě můžou zabít a že jsem porušil svůj slib,že se už nikdy nenapiji lidské krve. Jediné,co mě zajímalo,byla Lea. Nemohl jsem z ní spustit zrak. Byla to ta nejkouzelnější osoba,kterou jsem kdy potkal.
Znenadání mě někdo praštil do tváře. Probral jsem se a mohl znova uvažovat logicky.
"co to ksakru bylo"zeptal jsem se tiše a podíval se do dvou tváří přede mnou.
"Lea"řekl stručně Cam a Derek přikývl.
"občas si takhle hraje"vysvětlil mi Derek a pobaveně se uchechtl.
"vážně?"nevěřil jsem,že by byla taková.
"hele když byla s tebou chovala se jako hodná holčička,aby si nezjistil kdo je. Což se divím,že jsi na to nepřišel,protože občas její chování muselo být zvláštní a zvlášť naše přátelství ti musela vrtat hlavu,tak jak jsi to nepoznal?"divil se Cam a já jen mávl rukou. Byl jsem zaslepený láskou.
"abys věděl,Lea je hravá holka. Občas využívá svého daru pro nějakou nekalost,ale jinak je to fajn holka,ale člověk ji musí nechat volnost"pokračoval Cam a pak se s Derekem otočili zpět k Lee,která už byla u Mauriceho,
Posadila se vedle něj a luskla prsty. Všichni upíři se vzpamatovali a Maurice poté zatleskal a vešli chodící drinky. Já ovšem pozoroval Leu.
Po chvilce se znechuceně otočila a podívala se mi do očí. Tak tohle je problém.
Sykl jsem na ty dva,ty se na mě otočili a já jsem se skrčil,oblékl kápi a obešel je,aby to vypadalo,že jsem sem přišel,abych si s nimi popovídal.
Oba se pak otočili na Leu a zamávali ji a pak se otočili ke mně.
"myslíš,že tě poznala?"otázal se Derek
"ne,myslím, že ne a hlavně mám dneska jiný oči"odpověděl jsem jim. A snažil jsem se za sebe neohlédnou,aby ji zase viděl. Chtěl jsem jít k ní a obejmout jí a pak ji políbit. Ne,takovýhle myšlenky musím vyhnat z hlavy. Musím čekat.

"Leo,podívej tamhle,vidíš toho muže,jak se baví s Adrianem? Tak to je Armand. JE velmi mocný,patří mu celé město a všichni upíři v tom městě ho poslouchá. Je stále svobodný a řekl bych,že se mu líbíš"podotkl a mrknul na mě.
"v žádným případě. Vypadá jak špatná verze nějaké filmové hvězdy. Ví,že je pěkný a dává to najevo. Nikdy nebudu chodit s náfukou"oznámila jsem mu naštvaně a přehodila si nohy přes opěradlo. Když už mám nějaké pravomoci,tak je využiji. Tímhle posedem ukazuji sice víc než je slušné a taky mi to Maurice dává jasně najevo,ale já na to kašlu. Když se podívám kolem,mužům se to líbí a ženy jsou lehce rozlobené.
"smím tě poprosit o tanec"ozvalo se za mnou a já souhlasila. Podal mi ruku a já mu do n vložila svoji. Lehce mě vytáhl na nohy a vedl mě na parket. Všichni nám uhýbali a mi došli až doprostřed. Hudba začala hrát a my začali tancovat.

Nakonec jsem neodolal a viděl,že něco naštvaně odpovídala Mauricemu a pak za ni přišel Marco a pozval ji tancovat. To jak mu vložil ruku do jeho a nechala se jím vést až na parket mě naštvalo. Žárlil jsem a to hodně.

"neměla bys být tak nemravná"zašeptal mi do ucha a pohladil mě po nahém stehně.
"hm,neřekla bych,že by ti to vadilo"uchechtla jsem se a sundala mu ruku z mého stehna.
"neříkám,že mi to vadí,ale že bys neměla být. Mě se to líbí"
"to jsi dneska druhý,který mi to řekl"podotkla jsem a usmála se jeho výrazu,
"kdo byl první?"zeptal se nakvašeně a udělal se mnou otočku,
"David"
"já ho zabiji"zamumlal a já ho praštila do ramene.
"klid,David je skoro jako můj bratr"uklidnila jsem ho a on se opravdu uvolnil. Zakroutila jsem očima a zaposlouchala jsem se.
Za dveřmi sálu se ozývalo štěkání a škrábání na dveře. Přestala jsem tancovat a poodstoupila od Marca.
"otevřete"přikázala jsem a oni poslechli. V tom momentě se rozběhla velká hromada chlupů a skočila na mě a já spadla na zem. Aegis mě začal lízat na tváří a když se k nám přiblížil Marco,zavrčel na něj.

Nemohl jsem se dívat,jak tancovali. Jak se jí dotýkal. Sžírala mě žárlivost a já měl chuť něco rozmlátit.
Když na Leu vyskočil ten pes a povalil ji,chtěl jsem ji pomoct,ale vypadal šťastně. Nejdřív se mi ten pes nelíbil,ale jakmile zavrčel na toho otrapu Marca,získal moje sympatie.
Lízal ji po celém obličeji a ona se smála a smála.
"fuj Aegisi"poručila mu a on poslechl. Způsobně si sedl vedle ni a vrčel na ostatní upíry.
"ale klid broučku"uklidňovala ho a on přestal vrčet. Postavila se šla směrem k nám. Tedy spíš za těma dvěma.
Urovnal jsem si líp kápi a čekal,co se bude dít. Derek do mě strčil a já si uvědomil,že jsem byl moc strnulý.
Stoupla jsem si a zamířila ke klukům. Aegis mě samozřejmě následoval a i když jsem ho předtím uklidnila,stále byl ve střehu.
"ahoj kluci"pozdravila jsem se rozveseleně a praštila Dereka,který provokoval Aegise.
"nech ho na pokoji,jinak tě zmlátím"upozornila jsem ho a on se na mě zašklebil
"už se třesu strachy"dráždil mě a já na něj skočila. Čekal to,tak jsem ho aspoň obejmula nohama okolo pasu a vycenila moje špičáky.
"Dereku,Dereku,ty se nikdy nepoučíš,viď"zeptala jsem se ho škádlivě a zakousla se mu do krku. Muž v hábitu,který byl vedle nás najednou ztuhl a vypadalo to,že chce Derekovi pomoct.
"hm,tohle mi chybělo holka"zamumlal Derek a já se zakousla víc. Věděla jsem,že se mu moje kousání do krku líbí. Perverzák! Ale je fakt,že mě to bavilo. Když jsem ho mohla potěšit,tak proč ne. Byl to můj nejlepší přítel.
Vytáhla jsem špičáky z jeho krku a ty dvě ranky se za chvilku zacelily.
"váš nový kámoš se o tebe bál Dereku"podotkla jsem a nechápala jejich reakci. Zarazili se,koukli se na toho neznámé,pak na mě a najednou se uvolnili.
"to víš slyšel to tvým jedu a asi ho překvapilo naše hraní"vysvětlil mi a ten muž v hábitu přikývl.

Samozřejmě že mě to překvapilo,vždyť jsem viděl,co umí a ona ho klidně kouše do krku. A ten jeho blažený výraz,jak se mu to líbilo. Měl jsem sto chutí ji od něj odtrhnout.
Proč mě necítí?vždyť by mě měla poznat,když je pár metrů ode mne.
Nevydržel jsem to a vydechl. Ignoroval jsem naštvaný pohledy těch dvou,mě zajímal jen jediný obličej. Obličej osoby,která stále přede mnou a neměla tušení,že jsem tady.
Bylo to nemožné,ale já ho ucítila. A šlo to od toho muže s kápí. Soustředěně jsem se na něj podívala a snažila rozpoznat rysy pod kápí.
Nebylo možné,aby se sem dostal. Zabili by ho. Nečistý cítíme,my lovci na míli daleko.
Ocitla jsem se za ním a číchla si k němu. Byl cítit krví. Lidskou krví,ale Marcuse jsem z něj necítila. Necítila jsem z něj žádná zvířata. Tohle nemohl být Marcus,tohle byl upír a ne nečistý.
Kývla jsem na kluky a odešla.
Byla tak blízko,ale přesto mě nepoznala?
"jak to?"zeptal jsem se zdrceně těch dvou.
"jsi cítit lidskou krví,Lea z tebe necítí zvířata čili se o tebe nezajímala víc. Kdyby je z tebe cítila,poznala by tvoji vůni,ale ona se zaměřila jenom na krev. A laskavě už nikdy nevzdychej v její blízkosti"doporučil mi Cam.
"ale kdy teda se jí ukážu"
"už brzy,neboj"ukonejšil mě Derek a mě nezbývalo nic než čekat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama